Novinářská a publicistická soutěž o cenu Emila Kintzla
| 05.06.2023, ICM |
Deník jižní Čechy ve spolupráci se Šmidingerovou knihovnou Strakonice, Městskou knihovnou Vimperk a Obecním úřadem Kvilda vyhlašují v roce stého výročí úmrtí spisovatele Karla Klostermanna (13. 2. 1848 – 16. 7. 1923) publicistickou a novinářskou soutěž pro děti a mládež na téma Šumava
o Cenu Emila Kintzla 2023.
Soutěžit můžete ve třech věkových kategoriích: 10-15 let, 16-18 let, 19-26 let v kategorii psaných příspěvků různých žánrů (např. článek, reportáž, rozhovor, fejeton…) nebo v kategorii fotografie.
Do soutěže přijímáme původní, nepublikované práce v elektronické podobě s přihláškou se jménem, věkem a adresou i telefonem na sebe i zákonného zástupce, zaslané na e-mailovu adresu: cenaemilakintzla@seznam.cz. V psané kategorii může přihlásit soutěžící maximálně tři příspěvky, v kategorii fotografie maximálně tři snímky nebo jeden ucelený cyklus.
Uzávěrka soutěže je 31. srpna 2023.
Zasláním díla do soutěže dává autor svolení k jeho případnému publikování. Práce ohodnotí odborná porota a nejlepší autoři budou oceněni. Slavnostní vyhlášení výsledků se koná v listopadu na knižním festivalu Šumava Litera ve Vimperku.
Další informace: Radek Gális, e-mail: ragal@seznam.cz, tel. 602649292
Emil Kintzl, 30. 12. 2018. Foto: Archiv Jana Fischera
Šumavská legenda Emil Kintzl (23. 2. 1934, Praha -Nusle - 14. 3. 2022 Plzeň), byl učitelem a autorem mnoha publikací a pořadů o Šumavě. Na podzim 1939 se jeho rodina přestěhovala z Prahy do Sušice, kde prožili celou okupaci. V dětství a mládí zažil Šumavu, ze které museli těsně před válkou odejít nejprve Češi, pak Židé a po válce Němci, později kvůli rozšiřování pohraničního nebo vojenského pásma i reemigranti, např. krajané z Rumunska či osídlenci z českého vnitrozemí. Po válce vstoupil do skauta, maturoval na gymnáziu v Klatovech, dálkově studoval v Plzni. V roce 1952 nastoupil jako učitel tělocviku v Hartmanicích, později učil v Srní a Kašperských Horách. Po politických prověrkách a neshodách s tehdejším režimem v 70. letech musel učitelské povolání opustit a až do roku 1990 pracoval v kotelně jako topič. Žil v Kašperských Horách, věnoval se lyžování a pěší turistice, mapoval historii Šumavy, o které publikoval články a knížky. Sbíral příběhy o zaniklých osadách a obcích, které ve 20. století zmizely z mapy. Byl poradcem kriminálního seriálu Police Modrava, se scénáristou Janem Fischerem točili televizní cyklus Zmizelá Šumava a společně napsali několik knih o historii regionu se stejným názvem Zmizelá Šumava. V letech 2016 a 2020 za ně získali Cenu Johanna Steinbrenera na knižním festivalu Šumava Litera ve Vimperku.
Do soutěže přijímáme původní, nepublikované práce v elektronické podobě s přihláškou se jménem, věkem a adresou i telefonem na sebe i zákonného zástupce, zaslané na e-mailovu adresu: cenaemilakintzla@seznam.cz. V psané kategorii může přihlásit soutěžící maximálně tři příspěvky, v kategorii fotografie maximálně tři snímky nebo jeden ucelený cyklus.
Uzávěrka soutěže je 31. srpna 2023.
Zasláním díla do soutěže dává autor svolení k jeho případnému publikování. Práce ohodnotí odborná porota a nejlepší autoři budou oceněni. Slavnostní vyhlášení výsledků se koná v listopadu na knižním festivalu Šumava Litera ve Vimperku.
Další informace: Radek Gális, e-mail: ragal@seznam.cz, tel. 602649292
Emil Kintzl, 30. 12. 2018. Foto: Archiv Jana Fischera
Šumavská legenda Emil Kintzl (23. 2. 1934, Praha -Nusle - 14. 3. 2022 Plzeň), byl učitelem a autorem mnoha publikací a pořadů o Šumavě. Na podzim 1939 se jeho rodina přestěhovala z Prahy do Sušice, kde prožili celou okupaci. V dětství a mládí zažil Šumavu, ze které museli těsně před válkou odejít nejprve Češi, pak Židé a po válce Němci, později kvůli rozšiřování pohraničního nebo vojenského pásma i reemigranti, např. krajané z Rumunska či osídlenci z českého vnitrozemí. Po válce vstoupil do skauta, maturoval na gymnáziu v Klatovech, dálkově studoval v Plzni. V roce 1952 nastoupil jako učitel tělocviku v Hartmanicích, později učil v Srní a Kašperských Horách. Po politických prověrkách a neshodách s tehdejším režimem v 70. letech musel učitelské povolání opustit a až do roku 1990 pracoval v kotelně jako topič. Žil v Kašperských Horách, věnoval se lyžování a pěší turistice, mapoval historii Šumavy, o které publikoval články a knížky. Sbíral příběhy o zaniklých osadách a obcích, které ve 20. století zmizely z mapy. Byl poradcem kriminálního seriálu Police Modrava, se scénáristou Janem Fischerem točili televizní cyklus Zmizelá Šumava a společně napsali několik knih o historii regionu se stejným názvem Zmizelá Šumava. V letech 2016 a 2020 za ně získali Cenu Johanna Steinbrenera na knižním festivalu Šumava Litera ve Vimperku.